Dopis.

25. října 2012 v 22:56 | Tereza. |  Koš
Ahoj Kačko,
pro začátek bych ti chtěla říct, že jsi podle mě strašně silná osobnost s velkým kusem odvahy. Nejde jen o to, čím jsi si prošla a zvládla jsi, to už jsme spolu řešily tolikrát, ale nikdy jsme spolu neřešily dobu, kdy jsi v Dánsku. Dřív nás dělila polovina republiky a teď? Ani jednu z nás by to dřív nenapadlo, ani jsme nad tím společně nepřemýšlely tak moc, abychom tomu věřily realisicky. Byly jsme celkem děti, když jsme se poznaly, pamatuješ? Ale vím jedno, ty tam patříš. Patříš za hranice, mimo české zvěrstvo a nevkus našeho lidstva. Ti krásní muži, studený vitr a krásný pohled.. Jsi tam šťastná, věřím v to a zůstaneš tam ještě dýl, než si plánuješ. A nebo se tam vrátíš.
To s tou financí zcela chápu, už jen to, že já jsem vě větším městě než je naše vesnice moji peněženku / peněženku našich - taky dobře vyprázdňuje. Ale mamka našla konečně práci, takže to mé naděje do budoucna docela zpevňuje. A to jsem ti chtěla psát o tom, ať se za nás znovu pomodlíš.. Určitě to po finanční stránce nějak zvládneš, kdyby bylo už opravdu špatně, tak mi písni, něco málo bych ti byla schopna poslat..A nebo se dej do žebráctví, začni tančit s deštníkem, nebo tak něco. *smích*
Ty muže ti opravdu závidím.
Lepší načasování dopis nemohl mít, přišel mi přesně na svátek. Recepční s tím chlápkem celkem nechápali, že přišel dopis. Asi zapomněli, že něco takového existuje.
Mám ho v poličce nad postelí.
Vlaječka cestu přežila.
Děkuji.
Ptala jsi se mě, jak se mám já.. No, znáš to a znáš i mě. Ve škole jsem za šprta, doma mě v tom podporují a kamarádi ze Skalice mě za to nenávidí. To si prostě nevybereš. Mezi lidi jsem se dostala celkem snadno, patřím mezi takovou tu sortu lidí, co drží partu. Ale upřímně? Kolikrát je to na hovno. Nechají holku s otřesem mozku a zdrhnou si na intr. To je vlastně jen takovej ten příklad, ale kolikrát si lezem na nervy a vidíme jak se mění chování podle situace a prostředí. Moje spolubydlící na intru je starší slečna, co chce být těhotná s přítelem, kterého by nejspíš byla schopná podvést. Kolikrát si svoji nasranost a povahu vybíjí na mně a na ostatních, ale na to jsem si zvykla a neřeším to. Jsem schopná se jí vysmát do xichtu. Většina z nás, co jsme na intru i chodíme do třídy. Třídu bych ti posala snadno - různě staří, různě šáhlí. Parta emoghotiček, dvě nány, jeden hulič, jedna baletka a strašně velká holka s růžovou hlavou. A já. To je jen taková ochutnávka. Naše třídní je strašně hodná slečna, která je o několik let mladší jak moje sestra. Vedení na ni dost naléhá, ale když má hold třídů idiotů, tak si nepomůže..A když ta třída schytá píču na BIČ - biologie člověka - , tak tomu taky moc nepomůže.
Do nového baráčku mám už vybrané barvy na zdi - fialová se zelenou. Na zdi bude velkej obraz Kurta Cobaina a výhled na kopec bude můj bod při vykuřování. Snad mě sousedi neprásknou, ale matka už o tom ví a vzala to slušně. Nejspíš jentak nepřestanu kouřit, zatím nemám pevný důvod, ani ty prachy tím nejsou..Což je docela smutný.

A nejspíš jsem se změnila, má mila Kačenko..
Život je strašně zvláštní hra. Pár věcí se nadále i potom, co s ní nejsem přes půl roku děje..Buď potkávám její bývalou slečnu, nebo ta slečna se kamarádi s jednou z mejch blízkej osob z TU. A další další.. Plno věcí se mění a ostatní zůstávají při starém. Kolikrát nemám nic jiného než intr, škola, nákup, intr, škola,.. jednou týdně hospoda, přes víkend s našima doma, kde se cítím bezpečně a pak zase začátek toho všeho.

Dobrou noc, Tereza.
P.S. Mám tě ráda.
 


Anketa

Je váš život podle toho, co jste si v posledních měsících vysnili?

Ano. 25.3% (20)
Ne. 45.6% (36)
Seru na život a na sny. 29.1% (23)

Komentáře

1 May May | Web | 26. října 2012 v 9:51 | Reagovat

Zajímavý.. částečně jsem to pochopil a částečně ne. :-) Každopádně tvou třídu ti závidím. Emogothičky. Já vím že jsou třeba debilní, ale aspoň něco. U nás jsou všichni tak hrozně NORMÁLNÍ ŽE SE MI Z TOHO CHCE ZVRACET.
Promiň.

2 Tereza. Tereza. | Web | 26. října 2012 v 11:21 | Reagovat

[1]: Nevím, proč se omlouváš. A všechno u vás není normální, nezapomínej na sebe. :D A nejsou debilní, jsou fajn. :)

3 Olwyn Olwyn | E-mail | Web | 9. listopadu 2012 v 10:24 | Reagovat

Moje milá Terezko, rozbrečela jsi mě uprostřed hodiny Dánštiny... Jens (ano, můj dánštinář se jmenuje Jens, jak přiléhavé, což?) se strašně vyděsil a poslal mě na chodbu. Ale oni všichni ví, že výměňáci jsou občas přecitlivělí. Tak jsem se nadechla, vrátila a konečně to dočetla do konce. odpověď budeš mít u mne na stránce letters-for-terry.tumblr.com je to private blog na heslo, který ti pošlu na FB...dopis bude během následujících několika hodin. love you...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama