Hodně špatná reklama a film v jednom.

13. května 2012 v 23:39 | Tereza. |  Mozek schizofrenika.
Terezka se zhulila jako dobytek, ale všechno pěkně popořadě..
Zítra je pondělí, bude půl dvanácté a já nespím a nevím, kdy usnu. V pátek jsme byla fotit prvních pár lidí na tablo, pařila jsem se na místě a fotila skákající blázny na velké trampolíně a řvala na ně " veeeejš! pojď, pojď, anooo, dooooobře " , " já vím, že to není lehké, ale zkus více skákat..Renčo, taky budu házet tlamy, to zvládneš " Víte, už nikdy nepoučujte lidi, jak mají skákat na trampolíně, nijak je nekomandujte, fakt to není žádný med. Protože já jsem totiž taky přišla na řadu a sice to byla prdel, ale i makačka. Domů jsem si šla ty km pěkně sama, slunce do mě furt pařilo, xicht rudý, já celá zpocená a projíždějící auta vytlemená. Co víc si jen přát, žejo. I přes veškerou vyčerpanost, jsem večer šla na tuning, nevěděla jsem, že dopadne, tak jak dopadl, ale co, všechno špatné, pro něco dobré..
Začalo to půjčením zapalovače a informací, že mají trávu..teda, fialky. Takže já jsem do toho šla s tím, že si dám potah, dobře, byl jich víc a já vypadávala krutě mimo realitu. Bylo to..strašné a já trpěla. Zase jsem si to neužila. Točilo se to do čtverce, mluvila jsem, pak se mi to opakovalo, výpadek, blik, výpadek dvě, další blik..bum ze strany na stranu, bum.. " Mončoooo..mám schííízu,strašně se bojím. " Seděli jsme u dřevěného stolu, chtěla jsem, aby semnou holky mluvili o normálních věcech, aby si ujasnila, že tohle je realita, tak se srovnej, hledala jsem způsob, jak se udržet, protože, když jsem se pustila, bylo to v háji. Hodně. Nešlo to si to užít, strašně jsem trpěla a až za hodinu jsem si to začala lehce " užívat ". Všímala si detailů a vím, že ten kluk byl strašně nudnej, monotóni s naučenýma frázema a jeho sestra si převyprávěla vtipy do svého života. Taky vím, že tam prskala brabůrky s ledovou kávou a já jen seděla a čuměla na ni. Byl tam taky George, dostala jsem facku a .. a kolem půl dvanácté bylo všechno pryč, ráno se mi sice zdálo, že je všechno opět nepovedený film, jako se mi to zdálo i v pátek od rána, ale už ..už jsem v pohodě. Dnešek jsem trávila záplavě fotek, kdy jsem třídila, nahrávala, ořezávala a tlemila se jak lachtan, dementě plácala rukama a cenila zuby, co nemám. Jsem unavená, chci spát..
Taky jsme s otcem dala matce dárky k tomu dni matek, ale nepovedlo se nám moc být nenápadní, protože se nás ptala kam jdem a já říkám " jdu na záchod " a otec hnedka na to " já jdu čůrat " a ano, máme jednu toaletu.
 


Komentáře

1 Gwendoline Gwendoline | E-mail | Web | 23. května 2012 v 17:31 | Reagovat

uplně si vzpomínám, když jsem se poprvý zhulila. byl to uplně novej pocit a hlavně strašně divnej, úplně novej druh vnímání a nazírání na svět a na všechno co se děje, pořád se toho nemůžu zbavit, i když to už pár let bude. Poslední brko jsem měla asi před měsícem, nijak se do toho nehrnu, většinou se dostávám s trávou do styku někde na akcích a to se mi moc hulit nechce, protože na akcích se chci ožrat a dělat bordel a ne se zaseknout a nechat se fascinovat nepoznanejma věcma. A taky se hlavně strašně bojim svý psychiky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama